Historie obce Střítež
Střítež je prastará osada. Původní název Čretež se odvozuje od staroslo-vanského čeret - rákosí rostoucí v bažinách. Je to jméno obecné a jeho význam byl přenesen na osadu.
První písemná zmínka o obci (r. 1104) sahá hluboko do minulosti v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Třebíči r. 1101.
Na počátku 12. století se zde rozkládal třebečský les, zmíněný v tzv. třebíčském opisu Kosmovy kroniky české. Z podnětu moravských údělných knížat bratří Oldřicha Brněnského a Litolda Znojemského bylo založeno benediktinské opatství Panny Marie. Výstavba konventu postupovala zdárně, a proto byl již 10. 7. 1104 kostelík vysvěcen Heřmanem, biskupem pražským. Údělnými knížaty Oldřichem a Litoldem byl vydán dokument zápisu, tzv chirograf, podle kterého darovali ze svých údělů benediktům řadu osad. V jejich výčtu je uvedena i osada Cretes (psáno latinsky) - Střítež. Podle toho lze odvodit i stáří osady.
Jižním směrem na blízkém návrší leží románský kostelík sv. Marka (patrona kostelíka), který je pozůstatkem zaniklé vesnice Kosovice, které se připomínají r. 1101 a 1225, kdy je urozená šlechtična Heilwida vyměnila s opatem Lukášem spolu s Arklebicemi (jihovýchodně ke Kožichovicím na nynější trati Pustá ves) a Horkou (předměstí Třebíče) za vzdálené Oslavany.
Majitelé obce Střítež:
Střítež mimo jiných vsí náležela k třebíčskému mílovému právu. Roku 1560 se stal majitelem Stříteže Burian Osovský z Doubravice. Po jeho smrti převzal majetek jeho syn Smil Osovský z Doubravice, vynikající politik a vládce. Své první manželce Blance z Žerotína vložil r. 1572 jako věnné právo několik obcí, mezi kterými bylai obec Střítež. Rok po její smrti uzavřel druhé manželství s Kateřinou z Valdštejna. Darem získala i dvory v Třebíči, Stříteži, Slavičkách, Okrašovicích a Dolních Vilémovicích.Od těchto dob přešla část majetku do rodu z Valdštejna.
Střítežský dvůr byl zaměřen především na obilní produkci. Dvůr měl 655 brněnských měřic půdy velmi dobré bonity. Dvůr měl původně 4 rybníky: Velký, Trpík, Vochůzka a Nový Vadomec. V r. 1827 až 1830 byly vysušeny a převedeny do orné půdy. Od r. 1911 je ve dvoře uváděna výroba lihovin. Po I. světové válce došlo následkem pozemkové reformy k parcelaci dvora.
Po II. světové válce byl celý střítežský velkostatek rozpracován. Největší část získali bývalí pracovníci statku (deputátníci).
V r. 1556 bylo ve Stříteži 11 láníků, dva dvořáci, kteří seděli na manských statcích. Roku 1573 se připomíná pan Jan Hošickej a Florián Vopršal na dvorech, kde bylo dříve manství. Roku 1672 bylo ve Stříteži 13 celoláníků, kteří měli po 55 mírách a 4 chalupníci. Panský dvůr stál přímo u silnice z Třebíče do Jaroměřic.
Hasiči založeni r. 1885, spolek Domovina 1924.
Školství ve Stříteži:
Podle záznamů vyučoval již r. 1770 děti neznámý muž, který bydlel v domku u kostela sv. Marka. Po jeho smrti se vyučování chopil soukeník Antonín Vrbka. Později děti chodily na vyučování do Slavic, v letech 1784 až 1790 je chodil vyučovat slavický učitel Jan Bazala, po jeho smrti syn Josef Bazala až do r. 1824. Pak byla postavena škola ve Stříteži, společná i pro Slavice. Tento stav trval do r. 1902, kdy postavili školu i slavičtí. Škola ve Stříteži fungovala až do r. 1974. Od tohoto roku dojíždějí děti do Třebíče.
Škola byla zrušena a místo ní se předělal kulturní dům.
Prameny a literatura:
Karel Křivý - Hejtmanství třebíčské, 1921
P. Koštuřík - Pravěk Třebíčska
R. Zejda - Třebíčsko, 2001
A. Hrudička - Topografie diecése brněnské, 1908
G. Wolny - Kirchliche Topographie von Mahren, 1861
P.Kovařík - Studánky a prameny, 1998
Třebíč - dějiny města, 1977
K. Dvořák - Ze staré Třebíče
Kolektiv autorů - Kamenné kříže Čech a Moravy, 1997
Kolektiv autorů
- Marie Dvořáková - kronikářka Obce Střítež
- Ladislava Vejtasová - účetní Obce Střítež
- Ing. Ivan Procházka - redaktor Zpravodaj Obec Střítež a www stránek